Na těchto webových stránkách využíváme soubory cookie které nám pomáhají při poskytování služeb.
Používáním tohoto webu souhlasíte s využíváním cookies ukládaných na Vašem zařízení.
Spousta z nás si nedokáže představit den bez šálku dobré kávy. Mnozí vyhledávají svůj životabudič ještě dřív, než se stačí převléct z pyžama. Odhaduje se, že si každodenní pití kávy dopřává až 1 miliarda lidí po celém světě a to z kávy dělá nejoblíbenější nápoj. Pojďme si o ní něco říct.
Káva a kofein
Proč je káva tak oblíbená?
Dovolíme si říct, že většina lidí kávu nevyhledává kvůli své přirozené chuti. Někdo do kávy přidá mléko, někdo si ji osladí. Hlavním důvodem, proč je káva tak vyhledávaná, jsou její dopady na naše tělo a jak se cítíme. Asi není žádným překvapením, že káva je tak oblíbená především pro svoje „energizující“ účinky. Za to, že se po kávě cítíme tak nějak víc naživu, může její hlavní účinná látka a to je kofein.
Co je to kofein?
Kofein je přírodní alkaloid, který se vyskytuje v různých rostlinách, například v kávových zrnech nebo čajových listech. Rostliny si ho vypěstovaly jako ochranu před škůdci, pro které může být látka až smrtelná. Nemusíte se ale bát, pro zdravého člověka je kofein nebezpečný až v opravdu vysokém množství (10 g čistého kofeinu). Lidé začali využívat kofein už tisíce let před naším letopočtem a to právě pro jeho stimulační účinky.
Kde kofein najdeme?
Jak jste se mohli dočíst, kofein nalezneme například v kávových zrnech, čajových listech, kakaových bobech, čokoládě, maté, matche. Poté také v produktech, které vymyslel člověk – v preworkoutech, spalovačích, energetických a kolových nápojích nebo například i v energetických žvýkačkách.
Mýtus I.
Bezkofeinová káva nemusí být zas tak bezkofeinová, jak si myslíte. I bezkofeinová káva obsahuje 3-16 mg na dávku.
Jak kofein funguje?
Překvapením možná bude, že kofein nedodává energii, ale pouze oddaluje únavu. Jdeme si říct, jak tento proces probíhá.
V mozku se nachází receptory, na které nasedá neurotransmiter zvaný adenosin. Ve skutečnosti je to odpadní produkt při výrobě energie. Laicky řečeno, čím více energie (fyzické či psychické) vyprodukujeme, tím více adenosinu bude v řečišti. Když se adenosin naváže na ony receptory, cítíme se unavení. Co uděláme, když unavení být nechceme? Dáme si svou oblíbenou kávu! Kofein obsažený v kávě nasedá na stejné receptory jako zmíněný adenosin a jelikož je receptorů omezené množství (pokud si tělo nevybudovalo kofeinovou toleranci), adenosin se nemůže navázat, únava se nedostaví a my můžeme čile pokračovat v jakékoliv aktivitě.
Čas nástupu účinku a poločas rozpadu
První účinky kofeinu můžeme pociťovat přibližně po 30 minutách od užití nápoje či přípravku obsahujícího kofein. Zde by se hodilo zmínit, že správné načasování užití látky může mít benefity například i při sportovních výkonech.
Ve spojitosti s kofeinem jste mohli zaslechnout slovní spojení „poločas rozpadu“. Jedná se o čas, za který tělo sníží koncentraci látky v krvi o 50%. Poločas rozpadu kofeinu se pohybuje někde mezi 4 až 6 hodinami. Nabízí se tedy zmínit fakt, že je důležité hlídat načasování svého posledního šálku kávy (nebo jiného nápoje/přípravku), aby kofein negativně neovlivňoval kvalitu spánku.
Mýtus II.
V poslední době se na internetu můžeme dočíst, že není vhodné pít kávu ráno. Důvodem je ranní vysoké množství kortizolu a zablokování adenosinových receptorů. Pravdou je, že neexistují studie potvrzující, že by pravidelné pití kávy mělo vliv na vyplavování kortizolu. A co s tím adenosinem? Adenosin stoupá během prvních pár minut po probuzení a jak už víme, kofeinu trvá při nejmenším 30 minut, než začne odvádět svou práci (vtipné, že i kofein potřebuje svou půlhodinku na rozjezd). Tudíž než se nám dostane náš ranní životabudič do krve, mozek už je zaplaven adenosinem a tak to má být. Navíc – pokud je tělo zvyklé na určité množství kofeinu za den, výsledkem posunutí ranní kávy na později bude to, že si tělo vyžádá doplnění zásob na pozdější odpolední hodiny a to by mohlo negativně ovlivnit kvalitu našeho spánku.
Proč už někdy obvyklá dávka nestačí?
Každý máme ve svém okolí někoho, kdo vypije čtyři šálky kávy denně a říká, že už to s ním nic nedělá. Dost si už jeho tělo vybudovalo na kofein toleranci. V mozku se vytvořilo více adenosinových receptorů a tak se ke své práci dostane jak kofein, tak adenosin, kteří se mezi sebou „přetahují“, zda bude člověk plný energie nebo unavený. Takový člověk by pravděpodobně svou denní dávku navýšil o další šálek, ale pravdou je, že z dlouhodobého hlediska tento přístup nikam nevede. Jedině do začarovaného kruhu s možnými následnými zdravotními problémy. V případě, kdy cítíme, že už z kofeinu nebenefitujeme tak, jako dřív, bychom si měli od kofeinu jednoduše odpočinout. Můžeme tomu říkat kofeinový detox.